Přecitlivělá...

 

Jsem prostě přecitlivělá... ANO! Je to tak!

 

Při jakékoliv příležitosti, jak už pozitivní, nebo v horším případě negativní, bulím o 106. Slzy jako hrachy tečou a já nemám vůbec žádnou stopku na to, aby přestaly. A vím, že to ani dělat nechci a je to tak správně!

 

Na jednu stranu jsem neskutečně silná a vše "zpracovávám" rychlostí blesku, na druhou stranu neumím ještě dokonale:

* s lehkostí reagovat na negace a nebrat si je osobně,

* vysvětlit druhému, který je pod emocemi, že to máme každý jinak a že je to tak správně a měli bychom to respektovat,

* cítit, že já jsem OK a nabídnout tomu druhému možnou cestu, aby taky byl OK.

 

 

Ti, co neumí pracovat s vlastními emocemi, slzy považují za vydírání a místo empatie a obejmutí jdou do agresivity a protiútoku.


Pokud místo obejmutí přichází pravidelně útok, přichází po čase můj "útěk". 

 

Možná to zní hloupě, ale já chci žít v jemnosti a nežnosti, se slzami v očích a s náručí, kde budu mít bezpečné místo. A myslím, že pocit bezpečí je jeden z nejdůležitějších v našem životě.

 

S láskou a vděčností za všechny slzy.

ivana

 

Please reload

Please reload

Obchodní podmínky | Ochrana osobních údajů

NEBEZEMĚ, z.s.

terapie | koučink | esoterika

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now