Všichni o něm mluví. Všichni si ho píšou! A já stále nic! Jenže mě to psaní prostě sere...
Mě baví fotit!
Jenže fotky nikdy nevytřídím, fotoknihu neudělám...
A pak mi to na kurzu od Attavena došlo!!!
Pak uběhl nějaký den a....
A pak mi to došlo podruhé! Děkujuuuu!
A mám ho! Můj DENÍK VDĚČNOSTI.
Můžu v něm mít:
* fotky * videa * text * místo pořízení
* sdílet ho s nejbližšími
* nic to nestojí * je to online
* fotky lze "nahrát" i bez dat! (a ony se na wifi načtou, takže nezapomenete!)
* funguje na mobilu i na počítači
* můžu fotit mobilem, ale i zrcadlovkou
* založení zvládnu levou zadní
Jsem ze svého DENÍKU VDĚČNOSTI prostě nadšená!
Ano, vím, že je to jiné, než když večer sednu/lehnu s dětmi a začneme vzpomínat na to hezké. My to někdy děláme. Ale většinou ne - tři kluci jsou tři kluci...
Baví mě to, že když máme přes den těžkou chvíli, stačí mi vytáhnout mobil a můžeme si užívat tu hromadu "vděčností", kterou mám vždy když potřebuji, na dosah ruky.
S láskou
ivana
Comments