Často se trápíme kvůli něčemu, co ani nenastalo a vlastně ani nastat nemusí... Ničíme sami sebe svými myšlenkami místo toho, abychom byli vděční za to, co máme teď.
"Neposrat se z toho co přijde" a víra v to, že se vše děje tak jak má a nejlíp pro všechny, mi pomohlo překonat všechno, co se na mě valilo po smrti Petra... Neříkám, že se teď už nic nevalí, nevyskakuje, netrápí a neděsí.
Ale dokud DÝCHÁME, tak ŽIJEME! A tak se nadechněte a žijte, protože kdy jindy, než teď!
Žít neznamená být v absolutním štěstí a euforii, ale s pokorou a vděčností si užívat to, co máme.
Štěstí je pomíjivé, je to jen jedna položka na pomyslné váze, kterou prostě jednou za čas musí něco jiného vyvážit.
Krásné je si najít v sobě vnitřní klid a pohodu a dát své (někdy hodně přetížené) mysli na nějaký čas volno...
S láskou a radostí
ivana